Buschdörfl

Koncem září 2025 mě oslovil Štěpán Dlabaja jestli bych pro JJN nezmapoval kousek lesa poblíž Rádla, přes silnici od jablonecké části Císařáku a přes silnici od Dobré vody. Rád jsem přijal, rezervoval si čas a těšil jsem se na novou mapu. Když jsem pak začátkem března nastoupil do lesa a přišel poprvé v životě na louku s včelínem Buschdörfl, valil jsem oči. Během chvíle jsem dohledal níže citovaný text Lukáše Pletichy a zjišťoval proč Buschdörfl a jak to bylo. Nejde jen o přípomínku někdejšího místního názvu, ale i o železnici, která vede krajem mapy:

„Vlastivědná pojednání z druhé poloviny 19. století se zmiňují o tom, že jablonecká pošta se vozila k vlakům do Liberce, Hodkovic či Železného Brodu. Ale proč ne do Rychnova? Důvod byl v tom, že dostavník do Rychnova stavěl na rozcestí u hájovny na Dolní Dobré Vodě a odtud se k vlakům chodilo pěšky. Rychnov totiž v té době ještě vlastní vlakové nádraží neměl. To získal až 16. 7. 1886. Zastávka nebyla ani v Rádle. Stanice „Reichenau-Gablonz“ se nacházela na 144,6 km, v půli cesty mezi Rychnovem a Rádlem, v místě zvaném Buschdörfl. Byl to spíš strážní domek. U něj byla zahrádka a u kolejí ušlapané nástupiště. Tak vypadala ona stanice Rychnov – Jablonec z dávných jízdních řádů, kde ani všechny vlaky nestavěly. Železniční společnosti se místo mezi Rychnovem, Rádlem a Jabloncem jevilo při stavbě jako optimální. Ani jedna z obcí se nezdála být tak významnou, aby stála za vlastní nádraží. Ke stanici bylo odevšad stejně daleko, jenže přístup k ní byl svízelný, místo bylo odlehlé a cesty mizerné. Za nepříznivého počasí se ke stanici nedalo dojet. Až po opakovaných suplikách se roku 1886 rozhodla železniční správa postavit nádraží přímo v Rychnově. A už po devíti letech se z důvodu velkého vytížení muselo rozšiřovat! V roce 1890 se dočkalo své zastávky i Rádlo. Tři dny po otevření rychnovského nádraží skončila téměř třicetiletá existence železniční stanice Rychnov – Jablonec.“

Většinou jsem dojížděl autem, ale několik výjezdů jsem dal vlakem do Rychnova, právě přes někdejší zastávku Buschdörfl, a bylo to moc příjemné. Les v březnu byl nádherný. Jezírka v severní technické části působila téměř jako zjevení. Mirek Horáček se jen usmíval, že o terénu ví dávno. Je fakt s podivem, že ho doteď nikdo nezmapoval. Časem jsem se poučil i o koupališti Riegerbad, otevřeném roku 1936. Když jsem ho mapoval, samozřejmě mě vůbec nenapadlo, že v červnu na závod bude vypuštěné.

Spolupráce s Jizerkami byla moc fajn. Mapa byla hotová víc než dva měsíce před závody. Stavitel Zhaly s rozhodčím Štěpánem kontroly důsledně prochodili a posílali průběžně zpětnou vazbu. Dolaďoval jsem v klidu jen pár drobností, dva zapomenuté šutry v hustníkách a co se změnilo. Nové mapování a čistá kresba jsou vždycky lepší než revize. Jizerky uspořádaly pěkný OŽ 13. 6. 2026 a mapa doufám bude sloužit i dál. Je to tam dobrá zašívárna. Dělal jsem i layout map, a v rámci utopických alternativ došlo i na fiktivní logo včelína, který celou mapu předurčil.