Na předstartu nové etapy fungování webu Holiday Mappers vás tu vítám i já, druhý „člen týmu“ (nejsme firma), Honza Drbal. V posledních letech frekvence mých příspěvků povážlivě poklesla, až to mohlo vypadat, že jsem se utopil v nějaké nepřekonatelné bažině s podrostem (což je mimochodem nepřípustná kombinace), nebo aspoň pověsil svou průhledovou mapařskou buzolu Silva type 4/54 na hřebík. Ani jedno se nestalo. Naopak, docela s elánem jsem zahájil svou 21. profesionální mapařskou sezónu. Mám za sebou mimo jiné březnové mapování úlomku Kosti, týden z luxusní kategorie „mapařské lázně“. Účastníci letošních PPček, máte se taky na co těšit!
Web Holiday Mappers (HM) – původní i nová verze – je po ideové, designové i technické stránce skoro kompletně dílem Ivoše Habána, za což mu tímto ještě jednou a veřejně děkuju! Když jsem se na jeho pozvání před lety připojil k tomuto projektu, bylo mou hlavní motivací představit svou práci, tedy všechny mé dosavadní mapy, a to nejen jiným orienťákům nebo kolegům mapařům, ale taky tímto sportem nepolíbeným kamarádům, známým nebo příbuzným. Prostě lidem, kteří, když jim – podle mě jasně – řeknu, že se živím tím, že „jsem kartograf, konkrétně vytvářím mapy pro orientační běh“, tak mi dost často odpoví něco jako: „Aha, no jasně, tomu rozumím, takže ty v tom lese vyznačuješ ty trasy, kudy ti běžci/turisti pak mají běžet/jít!“ (Nejspíš s hluboko v paměti zasunutou vzpomínkou na bojovku na letním táboře, nebo dokonce na nějaký dávný Sokolovský závod branné zdatnosti. Pro mladší ročníky: vygooglujte si to. Nebo snad raději ani ne …). Nebo jiná běžná odpověď: „Ale vždyť všechny mapy už jsou hotové na internetu!?“ (Myslí se tím nejspíš Mapy.cz). Někomu následně dokážu vysvětlit, že jde ve skutečnosti o něco „trošku“ jiného, a aspoň některým dalším by snad mohly napověďět právě naše stránky jednotlivých map, s naznačeným postupem té práce – s názornými ukázkami podkladů, nakreslené folie (ta tedy s příchodem doby tabletové mizí) i výsledné mapy. A zbytek to ani tak nepochopí. Nevadí.
Druhou mojí motivací bylo mít ty mapy sesumírované a úhledně „vystavené“ taky sám pro sebe, včetně jakéhosi uchování vzpomínek formou vypsaných zážitků z mapování, fotek i faktografických údajů. Obě motivace mám i nadále, jen se mi bohužel spíš stále vzdaluje cíl dostat na web všechny mé mapy. Momentálně tu mám asi 95 map z celkových zhruba 250, a s řádově 10 novými mapami každý rok se nůžky stále více rozevírají. Ale ta ambice ve mně pořád je, jednou to určitě doženu …
Tato nová verze webu HM je stále ještě ve vývoji. Vedle toho sem z původních stránek HM hodláme přesunout kompletní obsah záložek Domů (Co se děje) a Mapy, včetně anglické mutace. To vše určitě nějaký čas zabere. Minimálně po tuto dobu bude původní verze dostupná na nové adrese http://old.holidaymappers.eu (nebo klikněte v Menu na záložku old website vpravo nahoře).
Oproti původní verzi tu, kromě modernějšího designu, hlavně přibyl blog , coby prostor pro články na různá obecnější témata kolem orienťáckých map a mapování, nejen zážitky z terénu ke konkrétním našim mapám. A to je pro mě i nová motivace něco napsat. Pár témat už v hlavě mám a snad to do noťasu naťukám v dohledné době – převážně po večerech, protože jarní mapařská sezóna je v plném proudu a mapy mají své termíny.
Musím se přiznat, že asi hlavním důvodem, proč mi na původním webu příspěvky přibývaly tak pomalu, bylo to, že byl v podstatě kompletně dvojjazyčný a převod do angličtiny mi dával dost zabrat. Na konverzační úrovni se anglicky domluvím většinou bez zásadních problémů (zvlášť když stejně většinou komunikuju s ne-anglickými rodilými mluvčími, kteří jsou na tom s angličtinou podobně. Je to vlastně trochu divné bavit se třeba s chorvatskými nebo slovinskými kolegy anglicky, s bratry Slováky by nás to – zatím? – nenapadlo. Ale funguje to.). Jenže v anglické gramatice i v pravopisu a slovní zásobě mám pořád velké mezery, takže v překladu na první dobrou nasekám spoustu chyb, a srazit jejich počet na snesitelnou úroveň je pro mě docela fuška. Tudíž jsem to odkládal. S příchodem nové verze webu jsme se s Ivošem shodli, že kompletní dvojjazyčnost už je pro nás neudržitelná a od teď bude psán více česky, v angličtině jen něco příhodného. Zbytek obstarají překladače, rychleji i kvalitněji. Občas se sice nějaký ten interní vtípek nebo reálie ztratí v překladu, ale to už je život.
To je na nový úvod ode mne vše. Občas se sem podívejte!